Duševní zdraví dětí v Česku se zhoršuje. Polovina z nich štěstí prostě necítí

Polovina dětí a mládeže se podle nejnovějšího průzkumu UNICEF necítí psychicky dobře. Škola tlačí na výkon, sítě berou čas a svět plný špatných zpráv přidává další splín. Čísla nepřekvapila, což je samo o sobě docela smutné.

Průzkum Mladé hlasy 2026 mapuje náladu dětí od roku 2001 a letos odpovídalo přes tisíc z nich ve věku 9 až 17 let. Šťastná jich je sotva polovina, přičemž ještě před dvěma lety to bylo skoro o deset procent více. Nejlíp se cítí mezi kamarády nebo doma s rodinou. Nejhůř tehdy, když se něco nedaří ve škole. Tohle se přitom nemění k lepšímu, trend jde dlouhodobě jedním směrem.

Mohlo by tě zajímat

Rozvoj

Šikana se sama nezastaví. Co dělat, když se to děje právě tobě

Jsou na tebe zlí a ty nevíš, jestli to někomu říct, nebo to radši vydržet? Strach je v takové chvíli normální, jenže čekání většinou nepomůže. Když víš, jak šikana funguje, snáz se rozhodneš, co udělat a kde hledat pomoc.

16. 04. 2026Markéta Paločková3 min.

Škola dusí každého druhého

Nejde jen o to, jakou dostaneš známku. Jde o vztahy ve třídě, strach z neúspěchu, pocit, že se od tebe čeká pořád víc. U mladších dětí okolo deseti až dvanácti let označila nadpoloviční většina špatné vztahy ve škole včetně šikany za svůj hlavní problém. Skoro polovina se v posledních týdnech cítila smutně nebo bez nálady, a to bez ohledu na to, odkud pocházíš nebo kam chodíš do školy.

Na sítích trávíme víc času, než chceme

Šedesát tři procent dětí přiznalo, že v posledních dvou týdnech strávilo online víc času, než by samo chtělo. Otevřeš telefon na minutu a najednou uběhla hodina. Víš, že je toho moc, ale zastavit to nejde snadno, protože sítě jsou navržené přesně tak, aby tě držely co nejdéle. Negativní komentáře, nekonečný scroll, srovnávání se s ostatními. To všechno psychiku postupně oslabuje.

Mohlo by tě zajímat

Zážitky

Casual hry, jako je Minecraft, pomáhají vyčistit přetíženou hlavu

Hlava plná starostí, chuť hrát hry nulová. Pak přijde večer s filmem o Minecraftu a ty si najednou uvědomíš, proč tě to nenapadlo dřív. Pár hodin nato zjistíš, že starosti zmizely a hlava je čistá. Proč dokáže hra udělat to, co jiné relaxační techniky nestíhají?

06. 06. 2026Markéta Paločková3 min.

Doma to často není snadné

Vztah s mámou je pevný, devět z deseti dětí ho hodnotí jako dobrý. S tátou o něco méně, ale pořád převažuje spokojenost. Přesto více než polovina přiznává, že se doma občas hádají nebo na sebe křičí, a oproti roku 2022 je takových rodin výrazně víc. Z těch, kteří to potvrdili, říká víc než polovina, že terčem křiku jsou sami. Za tím je konkrétní ráno před školou, konkrétní večer u večeře.

Nezavírat se do sebe a probrat to s někým

Když se něco děje, většina jde za rodiči nebo kamarády. K odborníkovi by zamířil jen málokdo a každý desátý o svých problémech nechce mluvit vůbec s nikým. Nejčastěji to říkají děti ve věku třináct až čtrnáct let. Kam zajít pro pomoc mimo školu, ví přitom jen třetina z nich. Zbytek nemá tušení a o tom se zatím mluví příliš málo.

Bohužel zde z druhé strany musím také říct, že sleduji to, jak se někteří k odborníkům snaží dostat, ale čekačka půl roku až rok? To je šílené, ale bohužel to tak chodí. Stále ale funguje i linka důvěry, kde ti někdo pomůže. V krizovce se neboj říct si o radu či pomoc kohokoli ve svém okolí.

Mohlo by tě zajímat

Zdraví

Podle studie aktivní VR gaming snižuje příznaky deprese za osm týdnů

Nasadíš headset, popadneš ovladače a začneš boxovat, sekat do rytmu nebo uhýbat kulkám. Výzkumný tým z Western Sydney University rok sledoval, co tohle dělá s náladou těch, kteří se jinak nehýbali. To, co zjistili, změní pohled odpůrců na gaming.

05. 06. 2026Markéta Paločková4 min.

Splín nepřijde jen tak

Bylo by snadné říct, že za vším stojí mobil. Jenže na internetu jsme dnes skoro všichni, a přesto nejsme všichni stejně smutní. Pandemie nás od sebe oddělila v době, kdy se mozek teprve učí, jak fungovat mezi lidmi. Naučili jsme se být doma, být sami, nevycházet jen tak ven. Pak přišly zprávy o válkách, inflaci, klimatu.

Vrstva po vrstvě, tiše. Splín nepřijde z ničeho nic, přijde postupně a my si na něj tak nějak zvykáme. Což není dobré. Teď záleží na tom, jak se s tím každý z nás popere. Věř mi, že i taková obyčejná věc, jako je procházka, sport anebo klidně hraní her či čtení, tě může z tohohle vysekat a vyčistíš si hlavu. Jen si najdi to, co tobě bude nejvíc pomáhat.