Scrolluješ ze strachu, nebo z radosti? Tohle rozlišení změní, jak používáš sítě
Uloženo: 0

Mezi FoMO a JOMO se pohybuje skoro každý student každý den. Strach z promeškání tě žene na sítě, radost z vypnutí tě z nich tahá zpět. Čerstvý výzkum z roku 2025 na 521 studentech ale ukázal něco, co otočí tvůj pohled na obojí.
Otevřeš TikTok, prolistuješ pět stories a najednou tě to začne hlodat. Všichni jsou někde, dějí se věci, ty sedíš doma. Tohle je FoMO v plné síle. Jenže druhý den vypneš notifikace, dáš si bubble Tea a s úlevou vydechneš, že nikam nemusíš. To je JOMO. A právě mezi těmito dvěma stavy pendluje skoro každý student denně, aniž by si to uvědomoval.
Psychologové strach z promeškání studují přes dvě desetiletí. Nová studie publikovaná v červnu 2025 v odborném časopise Frontiers in Psychology ale přinesla výsledky, které otřásly zaběhanými předpoklady. Vědkyně Hala Abd Ellatif Elsayed z Princess Nourah bint Abdulrahman University v Rijádu sebrala data od 521 vysokoškolských studentů a to, co našla, nikdo nečekal.

FoMO tě táhne ke scrollování víc
Jednu věc výzkum potvrdil bez pochyb. Čím silnější FoMO cítíš, tím více času trávíš na sociálních sítích. Studie ukázala, že FoMO vysvětluje přes 63 % variability v míře používání sítí. Prakticky řečeno, úzkost z promeškání není jen nepříjemný pocit na pozadí. Je to motor, který tě aktivně žene ke scrollování, kontrolování a neustálému připojování.
Funguje to jako smyčka. Otevřeš Instagram, protože se bojíš, že ti něco uteče. Vidíš, že ostatní něco dělají. FoMO se posílí. Zavřeš aplikaci a za chvíli ji otevřeš znovu. Přesně tenhle mechanismus výzkum zachytil v číslech.
Výzkum překvapil i samotné vědce
Tady přichází ta část, kvůli které stojí za to číst dál. Většina studií tvrdí, že FoMO spokojenost se životem snižuje. Tahle studie zjistila opak. Studenti s vyšší mírou FoMO vykazovali mírně vyšší životní spokojenost. Vědci sami označili tento výsledek za překvapivý a nabídli vysvětlení, které dává smysl. V kolektivistických kulturách, kde jsou sociální vazby a sounáležitost zásadní hodnotou, může být zvýšená sociální pozornost zdrojem uspokojení, ne stresu.
Druhé překvapení přišlo se školními výsledky. Výzkum odhalil silnou pozitivní korelaci mezi mírou používání sociálních sítí a GPA studentů. Tedy aktivnější uživatelé sítí dosahovali lepších výsledků, ne horších. Autoři studie vysvětlují, že digitálně zdatní studenti si pravděpodobně vyvíjejí kompenzační strategie, jako jsou time management nebo multitasking, které jim pomáhají udržet výkon i přes čas strávený online.
Záleží na tom, jak scrolluješ
Jenže pozor, tohle neznamená, že čím více scrolluješ, tím lepší známky dostaneš. Studie pracuje s moderačními efekty, tedy s tím, že vztahy mezi FoMO, sítěmi a výkonem se mění podle kontextu. Při nízké míře používání sítí mělo FoMO na školní výkon negativní vliv. Při vysoké míře používání tento negativní efekt zmizel.
Záleží tedy nejen na tom, kolik času na sítích trávíš, ale také proč tam jdeš a co tam děláš. Pasivní scrollování bez interakce, kdy jen přijímáš obsah ostatních, funguje jinak než aktivní zapojení, komentování, sdílení nebo komunikace. Tohle rozlišení výzkum opakovaně zdůrazňuje.
ZdravíPodle studie aktivní VR gaming snižuje příznaky deprese za osm týdnů
Nasadíš headset, popadneš ovladače a začneš boxovat, sekat do rytmu nebo uhýbat kulkám. Výzkumný tým z Western Sydney University rok sledoval, co tohle dělá s náladou těch, kteří se jinak nehýbali. To, co zjistili, změní pohled odpůrců na gaming.
JOMO není útěk, je to strategie
Tady přichází JOMO jako přirozená protiváha. Radost z vypadnutí není jen introvertní privilegium nebo módní výraz pro lenost. Je to vědomé rozhodnutí nevstoupit do smyčky, kterou FoMO spouští. Zatímco FoMO tě tlačí dovnitř, do nekonečného toku cizích zážitků, JOMO ti dává zpátky vlastní čas a pozornost.
Nejde o to přestat používat sítě úplně. Jde o to rozlišovat, kdy tam jdeš ze svobodné vůle a kdy tě tam žene úzkost. Tahle hranice je přesně tam, kde se FoMO mění v něco zvladatelného.
ZdravíJsi introvert, nebo extrovert? Tenhle krátký test ti o tobě napoví víc, než si myslíš
Osobnost se nedá přečíst na první pohled a nálepky jako introvert nebo extrovert bývají zavádějící. Deset otázek ti pomůže zjistit, ke kterému typu přirozeně inklinuješ, a hlavně pochopit, co to o tobě ve skutečnosti vypovídá.
Tvůj telefon není problém, jsi to ty
Výzkum z roku 2025 ukazuje jednu zásadní věc. Sítě samy o sobě nejsou nepřítel. Způsob, jakým je používáš, a pocity, které tě k nim vedou, rozhodují o tom, co ti dají nebo vezmou. FoMO je signál, ne rozsudek. Říká ti, že v tuhle chvíli cítíš potřebu někam patřit.
Příště, až tě to začne hlodat, zastav se na vteřinu. Otevíráš aplikaci proto, že chceš, nebo proto, že se bojíš? Tahle jediná otázka může změnit víc než jakýkoliv digitální detox.
Autorský text, studie: Elsayed, H. A. E. (2025). Fear of Missing Out and its impact: Exploring relationships with social media use, psychological well-being, and academic performance among university students; BBC
Líbí se 0 čtenářům.
0 komentářů
