Pocení v létě: Proč ti ledové pití zachrání tričko i vibe

Spousta z nás v létě sahá po sklenici plné ledu a intuitivně čeká, že se trochu ochladí. Co přesně se ale v těle děje a proč studené pití skutečně ovlivňuje pocení, odhalili odborníci z Ottawské univerzity a jejich odpověď překvapila.

Letní vedro patří k těm situacím, kdy tělo pracuje bez vědomých instrukcí. Začneš se potit dřív, než si to vůbec uvědomíš, a po studené sklenici sáhneš skoro reflexivně, protože to tak nějak funguje a vždycky fungovalo. Jenže tým z Ottawské univerzity se rozhodl tohle instinktivní chování prozkoumat pořádně a zjistil něco, co ani sami nečekali. Odpověď na to, proč studené pití pocení ovlivňuje, totiž neleží tam, kde by ji většina z nás hledala.

Pocení jako termostat celého těla

Tělo reguluje svou teplotu pomocí pocení a je v tom překvapivě efektivní. Jakmile teplota vnitřních orgánů začne stoupat, mozek vyšle signál potním žlázám a ty se okamžitě pustí do práce na čele, zádech, předloktí i dalších místech najednou.

Pot se pak odpařuje z povrchu kůže a teplotu snižuje, takže celý proces funguje na principu odpařovacího chlazení. Primárním spouštěčem je vždy teplota uvnitř těla a sekundárně pak teplota kůže. Pokud teplota jádra stoupá, pocení se zesiluje, pokud zůstává stabilní, tělo se zklidní a pot zpomalí.

Co vědci nechali vypít a proč

Cyklisté v prvním experimentu jezdili na kole a přitom pili vodu o třech různých teplotách, zhruba 1,5 °C, 37 °C a 50 °C, přičemž se jim průběžně měřilo pocení na čele, zádech i předloktí. Studená voda pocení zřetelně utlumila a teplá ho naopak zesílila, přičemž teplota jádra těla ani kůže se mezi skupinami nijak nelišila. Právě tento detail byl klíčový, protože bez změny tělesné teploty by mozek neměl žádný logický důvod pocení měnit, a přesto ho měnil.

Kde přesně dochází ke změně

Druhá část experimentu šla ještě dál, protože tým chtěl vědět, kde v těle ke změně dochází. Logicky to mohla být buď ústa, nebo žaludek a orgány okolo něj. Aby to mohli zjistit, jedné skupině nechali vodu kloktat v ústech, aniž by ji spolkla, a druhé ji dodávali přímo do žaludku přes sondu, takže ústa a jícen zůstaly zcela mimo hru.

Kloktání nepřineslo vůbec žádnou změnu v pocení, studená i teplá voda vyvolala v ústech naprosto stejnou odezvu. Teprve přímé dodání tekutiny do žaludku pocení zřetelně ovlivnilo, a to stejným způsobem jako v prvním experimentu.

Žaludek snímá teplotu za tebe

Ukázalo se, že v oblasti žaludku a přilehlých orgánů existují buňky citlivé na teplotu, které dokážou samostatně ovlivnit intenzitu pocení, aniž by se přitom změnila teplota jádra nebo kůže. Jinými slovy, tělo má v oblasti břicha lokální teplotní senzor, který reaguje přímo na to, co sníš nebo vypiješ, a posílá signál potním žlázám ještě předtím, než to mozek jinak zaregistruje.

Pocení se přitom sníží nebo zvýší najednou, na čele, zádech i předloktí, ne jen na jednom místě, a celý efekt se dostaví přibližně do dvou minut od vypití.

Co z toho plyne v praxi

Celkově se při pití studené vody za jedno cvičení vypotilo o zhruba 100 ml méně než při pití vlažné, a ačkoliv to zní jako drobnost, při větším vedru nebo intenzivnějším pohybu by ten rozdíl mohl narůst, protože pot, který se nestihne odpařit a jen stéká po kůži, tělu s ochlazováním vůbec nepomáhá. Studené pití tak přispívá k efektivnějšímu hospodaření s vodou v těle a snižuje zbytečné ztráty.

Intuice tě v horku nezklame

Instinkt, se kterým v parném dni sáhneš po ledovém nápoji, má tedy skutečný fyziologický základ a funguje rychleji, než se zdá na první pohled. Žaludek reaguje na teplotu přijatých tekutin během okamžiku a přirozeně řídí, kolik potu tělo vyprodukuje, ještě dřív, než to stihne zaregistrovat mozek.

Příští léto si proto nemusíš dopodrobna rozmýšlet, zda zvolíš vodu s ledem nebo bez, ten senzor hluboko v břiše to vyhodnotí sám za tebe a má pravdu. U toho ledu si jen dávej pozor, jestli si ho dělá podnik sám, nebo kupuje, ať si nezaděláš na zažívací potíže.