Říct „NE“ není sobectví: Kdo si v prosinci nastaví hranice, vyhne se zbytečnému stresu

V prosinci se kalendář plní až po samý okraj. Kolegyně potřebuje zaskočit, kamarádka shání pomoc se stěhováním a rodina čeká, že zase všechno zařídíš. Říkat ne se dá naučit ještě dříve, než ti z toho shonu dojdou síly a radost z Vánoc pomalu vyprchá.
Jestli se mi něco líbí na mladých lidech, tak je to, že často umí říct ne. Já osobně jsem se to učila až po třicítce a lehké to rozhodně nebylo. Cítila jsem se, jako bych všem ubližovala, a nedocházelo mi, že je to právě naopak. Jestli i ty vnímáš, že se to potřebuješ naučit, evidentně je to zapotřebí.
Jen je fér říct, že když se jednou naučíš říkat ne, tak se ti trošku zmenší kruh přátel, protože od tebe dají ruce pryč ti, kteří tě využívali. Prosinec je na takový trénink ideální. Prosby se v něm valí ze všech stran a s každým dalším ano ti ubývá času, který měl patřit tobě.
Proč pořád kýváš, i když nechceš
Snaha vyhovět všem většinou vychází z dobrého srdce. Pokud to máš tak, hlídáš hlavně potřeby ostatních a ty svoje odsouváš stranou, jen aby doma, v práci nebo mezi přáteli zůstal klid. Jakmile napětí roste, raději se přizpůsobíš, bereš na sebe i úkoly, které ti vůbec nepatří, a děláš to, co se od tebe podle tebe čeká.
Dlouho to může fungovat, jenže časem přijde vyčerpání, tichá křivda vůči blízkým a pocit, že ti všechno přerůstá přes hlavu. Vyplatí se proto přestat brát hranice jako sobectví. Touha po přijetí a blízkosti je úplně přirozená a starat se o druhé dává životu smysl. Jen by to nemělo jít na tvůj úkor.
Hranice poznáš podle vlastních pocitů
Začni si všímat, jak se cítíš v situacích, do kterých se dostáváš. Nepříjemný pocit, rostoucí nevole, stud nebo dojem, že tě druhý nebere vážně, ukazují přesně ta místa, kde potřebuješ s někým nastavit hranici. Většinou jde o vztahy, ve kterých dáváš o dost více, než dostáváš zpátky.
Stejně důležitý je čas jen pro tebe. Dovol si postarat se o sebe a ber svoje pocity stejně vážně jako pocity ostatních. Jakmile začneš myslet také na sebe, přestaneš snadno přijímat věci, které ti nedělají dobře, a nastavit hranici pak půjde mnohem přirozeněji.
Že to má smysl, potvrzuje také výzkum z Francie, který se zaměřil na 360 mladých ve věku od 18 do 25 let. Ti, kteří se méně ostýchali ozvat a méně se kritizovali za vlastní emoce, se cítili spokojenější, samostatnější a více smíření sami se sebou.
Říkat ne se dá i laskavě
Pomůže, když přestaneš čekat, že druhý tvoje hranice pozná bez jediného slova. Číst myšlenky neumí nikdo, ani ten nejbližší partner, takže hranici je potřeba vyjádřit nahlas a konkrétně. Popiš chování, které ti vadí, aby druhý nemusel hádat, čím ti ublížil, a dodej, co uděláš, pokud v něm bude pokračovat.
Partnerovi nebo partnerce můžeš říct, že tě těší, jak dobře vychází s tvými přáteli, ale občas potřebuješ čas jen s nimi a společnou akci naplánujete jindy. Když ti někdo opakovaně skáče do řeči, klidně mu oznam, že se takhle bavit nechceš a rozhovor ukončíš, jestli to bude pokračovat.
Před rozhovorem si ujasni, co chceš změnit na chování druhého a co na tom svém. Ovlivnit můžeš jen vlastní reakci, ne to, co udělá ten druhý. Rozmysli si proto předem, jak zareaguješ, když tvoje ne nepřijme, a připrav si pár vět, o které se opřeš.
Když okolí tvoje ne nese těžce
Kdo je zvyklý, že vždycky přikývneš, nemusí změnu nést s nadšením. Občas tak narazíš na odpor nebo uraženost. Měnit svoji roli ve vztazích je ale v pořádku a laskavost i starostlivost si můžeš nechat dál, jen už je nebudeš rozdávat na vlastní úkor.
Hranici bude potřeba připomínat opakovaně a hlavně ji dodržet, když ji někdo překročí. Pokud se debata vyhrotí, klidně ji odlož na později, až emoce opadnou. Pár hlubokých nádechů ti pomůže ustát i tu první vlnu napětí, a když budeš mít předem připravené odpovědi, nesklouzneš tak snadno zpátky ke starým zvykům.
Nervozita a rozpaky k tomu zkrátka patří, bez nich se žádná změna neobejde. S trochou praxe ale nepohodlí zmizí a jednou si všimneš, že ti odmítnutí jde z pusy mnohem snáz než dříve. Ber to jako trénink, ve kterém se s každým dalším pokusem posuneš o kus dál.
Klidnější Vánoce začínají jedním malým ne
Každé ne, které vyslovíš s respektem k sobě i k druhým, ti vrací kousek času, energie a radosti. Společnost kolem tebe možná trochu prořídne, zato ti, kdo zůstanou, tě budou mít rádi i ve chvíli, kdy jim zrovna nevyhovíš. Letošní svátky tak můžou být první, které si opravdu užiješ po svém, bez únavy z cizích očekávání.
Zdroje: Autorský text, studie: Plantade-Gipch, A., Bruno, J., Strub, L., Bouvard, M. & Martin-Krumm, C. (2023). Emotional regulation, attachment style, and assertiveness as determinants of well-being in emerging adults. Frontiers in Education; Psychology Today







