Japonská trpělivost: Gaman pomáhá s důstojností snášet i velmi těžké situace

Na všechno máš aplikaci, jídlo ti dovezou do půl hodiny a nový seriál si pustíš hned. Japonci se přitom už celá staletí učí gamanu, umění vydržet s klidem a důstojností i to, co se zdá nesnesitelné. Možná je to dovednost, která ti dnes chybí nejvíce.
Video se načítá o pár vteřin déle, kamarád ti neodepisuje už hodinu a fronta v obchodě se skoro nehýbe. Stačí málo a nervy jdou nahoru, protože jsme si zvykli mít všechno hned a bez čekání. V Japonsku se přitom děti odmalička učí úplně opačnému přístupu. Japonci pro něj mají dokonce vlastní slovo gaman, které v sobě spojuje trpělivost i sebeovládání.
Co přesně znamená japonský gaman
Gaman pochází ze zenového buddhismu. Japonci tím myslí, že vydržíš i hodně těžkou situaci, a přitom se nesesypeš a pořád se chováš důstojně. My bychom k tomu řekli trpělivost nebo vytrvalost, v Japonsku k tomu ale patří ještě něco navíc. Když je zle, snažíš se dát do všeho maximum a pořád se máš pod kontrolou.
Příbuzný výraz gaman-tsuyoi vznikl spojením se slovem silný a popisuje člověka, který dokáže stoicky snášet i velké těžkosti. Gaman se v Japonsku považuje za ctnost a jeho projevy za známku dospělosti a síly. Učí se ho hlavně děti a mládež, v běžném životě ho ale nejvíce používají starší Japonci.
Trpělivost se tam učí už ve škole
Jak se gaman vštěpuje odmalička, je dobře vidět na japonských školách. Žáci prvního stupně při dlouhých projevech sedí v aule na dřevěné podlaze na kolenou v tradiční pozici seiza. Do školy a zpátky chodí pěšky se všemi učebnicemi a pomůckami, které ten den potřebují, ať je venku jakékoliv počasí. V některých školách dříve nebylo topení ani klimatizace a na tělocvik se chodilo v tenkém tričku bez ohledu na počasí.
Oběd ve škole se musí sníst do posledního sousta, i když dětem zrovna nechutná. Děti se také učí nezpochybňovat autority a přijímat i pravidla, která jim nedávají smysl. Na šestitýdenní letní prázdniny dostávají úkoly na každý den a prvňáci se navíc celé léto starají o povíjnici v květináči, kterou v září přinesou zpátky do školy.
Pořádnou zkouškou trpělivosti jsou přijímačky na střední školu, která v Japonsku není povinná. Na státní i soukromou školu má každý jen jeden pokus. Když se zkouška nepovede nebo uchazeč zrovna onemocní, musí počkat celý rok na další termín. Takovým studentům se říká ronin, stejně jako samurajům, kteří přišli o svého pána.
Fronty na nádraží i uklizené stadiony
Tahle výchova se pak projevuje i v dospělosti. Na nádražích Japonci čekají na vlak ve spořádaných řadách, po sportovních akcích uklízejí stadiony a i obyčejnou práci dělají s velkou pečlivostí. Za příklad gamanu se dají považovat také bonsaje, o které je potřeba pravidelně pečovat celé desítky let.
Gamanu se docela blíží pojem grit, o kterém Angela Duckworth vydala v roce 2016 svůj výzkum. Popisuje ho jako spojení vášně a vytrvalosti a považuje ho za důležitý předpoklad úspěchu. V Japonsku ale děti dostávají vytrvalost do vínku tak důkladně, že je pro dospělé úplně samozřejmá.
Kdy mlčení a polykání problémů škodí
Projevem gamanu je také to, že si člověk nechává své starosti, problémy i stížnosti pro sebe, protože ostatní to mají možná ještě těžší. V Japonsku to okolí bere jako sílu a zdvořilost. Když takovému člověku někdo pomůže, pomoc poslušně přijme, o nic dalšího už nežádá a nedá najevo, že by mu něco vadilo.
V japonské společnosti je gaman úzce spojený s přizpůsobováním se ostatním a s tichým hrdinstvím, za kterým může být skrytá pýcha jako náhrada za vlastní oběť. Vůči autoritám se může změnit ve slepou poslušnost, která podle kritiků do zdravé demokracie nepatří. Když člověk dlouho potlačuje, co ho trápí, může se v něm hromadit pocit, že pravdu má on a chyby dělají ostatní. Většinou to nahlas neřekne, ale pokud potlačování selže, může to skončit náhlým výbuchem vzteku.
Vydržet, ale umět říct dost
Z gamanu si můžeš vzít trpělivost a vytrvalost, které se hodí všude, kde výsledek chce čas, třeba při přípravě na zkoušky, při tréninku nebo u nového koníčku. Mlčky snášet úplně všechno ale nemusíš. Když tě něco dlouhodobě trápí, ozvi se a klidně si řekni o pomoc, ať se v tobě nic nehromadí tak dlouho, až to jednou vybuchne.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, More Than Tokyo







