Stanfordský vězeňský experiment nanovo: Netflix natočil reality show podle pokusu, který se vymkl z rukou
Uloženo: 0
Netflix pustí třicet dobrovolníků na dva týdny do opravdového vězení, kde jim los přidělí roli dozorce, nebo vězně. Předlohou je slavný pokus z roku 1971, který se tehdy vymkl z rukou tak rychle, že ho dodnes všichni psychologové berou jako varování.
Představ si, že se dobrovolně necháš zavřít do skutečné věznice, kde kousek od tebe žijí opravdoví vězni a kamery na tebe míří ve dne i v noci. Do uniformy tě navíc obleče náhodný výběr, takže vůbec nevíš, jestli budeš rozkazovat, nebo poslouchat. Přesně do toho šlo třicet dobrovolníků v nové reality show od Netflixu, která má premiéru 21. října. Šest dílů s přístupností od 16 let ukáže, co se s nimi za ty dva týdny stalo, a už teď se o tom mluví.
Co se stalo v roce 1971
Na Stanfordské univerzitě tehdy psycholog Philip Zimbardo zavřel do provizorního vězení na kampusu partu vysokoškoláků, samých kluků. Jedni dostali uniformy dozorců, druzí vězňů, a o tom, kdo bude kdo, rozhodla čistá náhoda. Pokus měl běžet týden nebo dva, jenže se vymkl z rukou už během šesti dnů. Od té doby se o něm na psychologii učí jako o odstrašujícím příkladu, a přesto otázka, kterou otevřel, nikoho nepustila dodnes.
VztahyHate-following: Proč pořád stalkuješ lidi, které nemůžeš vystát?
Sledovat někoho, koho nesnášíš, zní jako naprostý nesmysl, a přesto to děláš pravidelně a zcela dobrovolně, i když to nahlas nikdy nepřiznáš. Důvody, které za tím stojí, jsou překvapivě logické a po přečtení ti budou dávat až děsivě velký smysl.
Proč se pokus vrací právě teď
Jakmile Netflix pořad oznámil, strhla se vlna pobouření, že je vůbec někdo ochotný něco takového zopakovat. Výkonná producentka Jane Lipsitz se tomu nediví a sama přiznává, že kdyby jen okopírovali původní pokus, bylo by to neomluvitelné. Na přípravě proto strávili přes rok a všechno postavili jinak, od pravidel až po výběr dobrovolníků. Podle ní dnes kolem sebe neustále řešíme autoritu, tlak skupiny i to, co nás rozděluje, takže chtěla stejnou otázku položit nové generaci.
Skutečné vězení místo kulis na kampusu
V roce 1971 stačilo pár upravených místností na univerzitě, tentokrát ale tvůrci šli do opravdového vězení i s jeho skutečnými obyvateli. Chtěli, aby prostředí působilo co nejvíce syrově a aby si každý uvědomoval, že venku mají takové role úplně vážné následky. Natáčelo se čtyřiadvacet hodin denně a štáb do dění skoro nezasahoval, místo kameramanů uvnitř jezdily robotické kamery. Při rozhovorech dobrovolníci tazatele vůbec neviděli, a tak časem začali mluvit rovnou do objektivu, protože kamery dnes bereme jako běžnou součást života.
Ženy, muži a různé životní příběhy
Tenkrát šlo o skupinu studentů, kteří si byli dost podobní. Tentokrát se za mřížemi sešla úplně jiná sestava, ženy i muži z různých míst, s odlišnými politickými názory, někdo vyrůstal v pohodlí a jiný musel otáčet každou korunu. Tvůrci chtěli, aby skupina vypadala jako svět kolem nás, a ženy přizvali hlavně proto, že bez nich by se o moci mezi pohlavími nedalo pořádně mluvit. Stačí si představit, že tě los udělá dozorcem a ty najednou máš rozkazovat někomu, s kým se běžně v ničem neshodneš.
ZážitkyCasual hry, jako je Minecraft, pomáhají vyčistit přetíženou hlavu
Hlava plná starostí, chuť hrát hry nulová. Pak přijde večer s filmem o Minecraftu a ty si najednou uvědomíš, proč tě to nenapadlo dřív. Pár hodin nato zjistíš, že starosti zmizely a hlava je čistá. Proč dokáže hra udělat to, co jiné relaxační techniky nestíhají?
Bezpečnostní slovo a psychologové nonstop
Tvůrci dobře věděli, že právě ochrana dobrovolníků původnímu pokusu chyběla, a tak ji tentokrát brali hodně vážně. Každý se přihlásil s plným vědomím, do čeho jde, a ještě před nástupem musel projít psychologickými testy. Všichni dostali bezpečnostní slovo, kterým mohli kdykoli z pokusu odejít, a psychologové byli k dispozici celý den i noc. Průběh navíc nepřetržitě sledovali, aby mohli zasáhnout hned, jakmile by se o někoho začali bát.
Tři odborníci a jejich odlišné pohledy
Na celé dění dohlížela trojice odborníků, kteří se ne vždy shodli a klidně si oponovali. Behaviorální psycholožka Alison Wood Brooks z Harvardu hlídala, aby pokus probíhal zodpovědně a v mezích etických pravidel. Novinář Trymaine Lee, držitel Pulitzerovy ceny, tým pořád popoháněl k větším otázkám, které pokus otevírá. Michael Cantrell strávil skoro třicet let ve federální vězeňské službě a dával pozor, co působí opravdově a co ne.
Nad otázkami se zamyslí i diváci
Pořad nekončí u toho, co se děje za mřížemi, a otázky postupně obrací i na tebe. Zkus si poctivě představit sebe v uniformě dozorce nebo vězně a přemýšlej, jestli by tvoje hodnoty vydržely, nebo by tě role změnila. Producentka přiznává, že výsledek nikdo z týmu nečekal, a doufá, že si z pořadu odneseš chuť více přemýšlet o moci a o tom, co dělá s okolím. Premiéra je 21. října, tak si to klidně pusť s partou a pak to spolu proberte.
Autorský text, Netflix
Líbí se 0 čtenářům.
0 komentářů