Pochválí tě, a místo radosti se ti sevře žaludek? Syndrom podvodníka se dá přelstít

Dostaneš pochvalu za projekt, skvělou známku nebo nabídku práce a místo radosti ti v hlavě naskočí myšlenka, že šlo jen o štěstí a brzy se to provalí. Syndrom podvodníka trápí i ty nejschopnější a má svůj zvláštní koloběh, ze kterého se dá vystoupit.
Učitelka před celou třídou pochválí tvou seminárku, šéf ti svěří větší zodpovědnost nebo kamarádi slaví tvůj úspěch u přijímaček. Navenek se usmíváš, uvnitř ale hlodá nepříjemná otázka, kdy ostatním dojde, že toho tolik neumíš. Radost z úspěchu tak rychle vystřídá strach z prozrazení. Ten zvláštní pocit se jmenuje syndrom podvodníka a zažívá ho velká část studentů i pracujících.
Syndrom podvodníka trápí hlavně úspěšné a pilné
Pojem poprvé popsala v roce 1978 dvojice psycholožek Clanceová a Imesová. Pauline Clanceová si ho všimla u žen, kterým se v životě dařilo, a přesto nevěřily svým schopnostem. Typický je pro ně perfekcionismus, strach z odhalení a hlavně zvyk připisovat každý úspěch štěstí, dobrému načasování nebo náhodě. Vlastní snaha a talent v tom příběhu úplně chybí.
Oficiální diagnózou syndrom podvodníka není, v oficiálních seznamech duševních poruch ho nenajdeš. O tom, jestli by tam patřit měl, se pořád vedou debaty. Pro tebe je ale důležitější něco jiného: kvůli silnému pocitu podvodníka může trpět sebevědomí, nálada i kvalita spánku.
Kolotoč pochybností začíná každým novým úkolem
Na začátku stojí úkol, třeba seminárka, pohovor nebo důležitá prezentace. Někdo se na něj chystá do úmoru a nic nenechá náhodě, jiný ho odkládá až na poslední chvíli. Když se akce povede, přijde krátký pocit úspěchu. Jenže ten se neusadí a vzápětí nastoupí zlehčování. Vyšlo to určitě náhodou nebo se zrovna hodilo načasování, to ti jede v hlavě pořád dokola. Úzkost pak zesílí a s dalším úkolem se celý kolotoč roztočí znovu. Úspěch se tak nikdy nestane tvým vlastním a sebevědomí neroste, ať se snažíš sebevíc.

Strach z odhalení brzdí studium i kariéru
Přehled pětadvaceti výzkumů z let 2017 až 2024, který vyšel v časopise Middle East Current Psychiatry, shrnul data od více než čtrnácti tisíc studentů a pracujících. Pocit podvodníka zažívala podle použitého testu necelá čtvrtina až více než tři čtvrtiny z nich. Objevuje se u budoucích doktorů, zubařů a farmaceutů, ale také u programátorů, fyzioterapeutů nebo školáků. Zhruba v polovině výzkumů vyšly ženy s výraznějšími pocity než muži, ve zbytku se rozdíl neukázal. Ve vyšším věku, s delší praxí nebo na vedoucí pozici bývá pocit podvodníka obvykle slabší.
Ve škole se syndrom podvodníka nemusí podepsat na známkách. Zvyšuje ale strach ze zkoušek a pesimistický pohled na budoucnost. Studenti s těmito pocity také častěji uvažují o tom, že studium vzdají. V práci se pak projevuje tak, že se nehlásíš o nové projekty, nápady si necháváš pro sebe a při úvahách o změně místa se těžko rozhoduješ. Nároky na sebe máš přehnaně vysoké, a o to přísnější pak bývá tvoje sebekritika.
S nástupem umělé inteligence roste nejistota
Mladí dnes řeší ještě jednu starost navíc. Umělá inteligence se rychle zlepšuje a nezvládá už jen rutinní práci, zasahuje i do tvůrčích a náročných oborů. Kvůli tomu se řada z nich ptá, které obory a dovednosti budou za pár let ještě potřeba. Navíc se od nich čeká, že s novými nástroji budou umět pracovat na jedničku, a laťka tak stoupá ještě výš. Úzkosti i pocitu podvodníka to jen nahrává. Na druhou stranu existují aplikace jako Woebot nebo Wysa, které nabízejí psychickou podporu. Emoční inteligence jim ale pořád chybí.
Laskavý pohled na sebe přináší úlevu
Proti pocitu podvodníka se dá bojovat několika způsoby. Velkou roli hraje laskavost k sobě, tedy přístup, kdy se k sobě chováš stejně vlídně jako k nejlepšímu kamarádovi. Místo tvrdé kritiky přichází pochopení a vnitřní kritik dostane méně prostoru. Čtyřtýdenní program postavený právě na laskavosti k sobě pomohl skupině vysokoškoláků zmírnit pocit podvodníka i přehnaný perfekcionismus.
Funguje také terapie, která učí měnit zaběhnuté myšlenky, třeba ve skupině s dalšími studenty. Svou roli hraje i mindfulness, mentor nebo podpůrná skupina, kde zjistíš, že podobné pocity řeší i ostatní. Už jen to, že víš, jak syndrom podvodníka funguje, ti pomůže ho včas poznat a lépe zvládat. Pokud se přidá silná úzkost nebo deprese, je dobré obrátit se na odborníka, který případně doporučí i léky.
Na svůj úspěch máš plné právo
Až ti příště někdo pogratuluje, zkus jen poděkovat a nehledat v tom náhodu. Na dobré známce, povedeném projektu nebo nové práci se podepsaly tvoje hodiny učení, nápady i odvaha do toho jít. Pochybnosti možná úplně nezmizí, ale nemusí rozhodovat o tvých krocích. Radost z toho, co dokážeš, si zasloužíš celou a bez výčitek.
Zdroje: Autorský text, studie: Al Lawati, A., Al Rawahi, N., Waladwadi, T., Almadailwi, R., Alhabsi, A., Al Lawati, H., Al-Mahrouqi, T. & Al Sinawi, H. (2025). Impostor phenomenon: a narrative review of manifestations, diagnosis, and treatment. Middle East Current Psychiatry.







